Jak na portrétní focení

Datum: 7.3.2020

Atmosféra dne

Nedávno jsem dostal zprávu od jiného českého fotografa:

"... nepřeháním, já nad tvými fotkami jen slintám. Fakt nejvíc TOP z ČR. Koukám a snažím se rozluštit to kouzlo, jak na něj, že jsou tak skvělý ty fotky."

a tak jsem si řekl, že by možná nebylo od věci poradit všem, kdo chtějí pokročit ve svém fotografickém umění. Čím to je, že jsou fotky tak dobře hodnoceny na různých fotografických portálech? V čem je to kouzlo?

V zásadě jde o souhrn několika důležitých věcí, které se snažím dodržovat. Ve zkratce by se to dalo říct i takto:

Pokusím se to rozebrat trochu podrobněji:

ZAJÍMAVÁ MODELKA - často se setkávám s portfolii fotografů, kteří mají evidentně fotografické oko. Jejich fotky jsou poměrně zajímavé, ale dojem z celého portfolia kazí nevhodně vybrané modelky. Je jasné, že každý nějak začíná a bez pořádného portfolia často budete kýžené slečny marně přemlouvat. Do začátku je úplně v pohodě na protrénování portrétního focení začít s kýmkoliv koho máte po ruce. Časem ale, až nasbíráte zkušenosti, věnujte čas i hledání zajímavých tváří. Je to základ pro tvorbu TOP fotek. A čas který strávíte tím hledáním se určitě vyplatí.

DOBŘE VOLENÝ OUTFIT - nedávno mi jeden fotograf řekl "jak ty to děláš, že se ty holky vždycky tak dobře oblíknou". Fotograf musí vědět, co od focení očekává a jak mají výsledné fotky vypadat. Podle toho potom modelce předem napsat, jaký outfit by měla zvolit. Nikdy také neuděláte chybu, když se domluvíte na tom, aby si modelka na focení přivezla více druhů oblečení a pak vyberete přímo na místě.

DOBŘE VOLENÉ PROSTŘEDÍ - snažím se nefotit modelky v místech, kde by bylo příliš rozbité pozadí. Např. mnoho obrazů na zdi, okna která zasahují do hlavy modelky, atd. Ideální lokace jsou ty, kde je pozadí čisté. Často tak využívám hladinu rybníka nebo místo někde na kopci s výhledem do krajiny. Případně lze použít delší sklo a oddělit tak modelku od pozadí hloubkou ostrosti.

SVĚTLO - o tom už bylo napsáno hromady článků a každý fotograf určitě nějaké ponětí o světle má. Ale protože světlo je základ, nedá mi to nezmínit alespoň minimum. Není určitě dobré fotit za poledního slunce. Nejkrásnější světlo je v takzvané "zlaté hodince" A na internetu lze najít přesný rozpis dle kalendářního dne, kdy je zlatá hodinka ráno a kdy je večer. Často jej využívám a časy focení řídím podle něj. Podívat se můžete zde: https://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/

KVALITNÍ FOTOTECHNIKA - asi všichni známe ten otřepaný vtip, kdy si paní prohlíží fotky od fotografa a říká mu: "Vy máte krásné fotky, to musíte mít dobrý foťák." Načež jí fotograf odvětí: "Vy jste také uvařila skvělý oběd, to musíte mít dobré hrnce!" Většina lidí se zasměje. Nicméně, ono je to k smíchu jen tak na půl. Jako neuděláte skvělý oběd v kotlíku nad ohněm, tak neuděláte špičkové fotky bez dobré techniky. Bavím se teď o portrétech. Dokážu si představit, že třeba street foto lze udělat i s mobilem. Tam jde trochu o něco jiného. U portrétů, tak to chce určitě objektivy s vysokou světelností pro již výše zmiňované oddělení pozadí od fotografovaného objektu a také kvalitní tělo a to hlavně kvůli dobrému ostření.

KOMUNIKACE S MODELKOU - focení by mělo probíhat v atmosféře vzájemné důvěry a pokud možno v pohodě, tak aby se modelka dokázala uvolnit. Výraz modelky na fotkách je totiž jedním z hlavních kritérií, které dávají fotce šťávu. Toho lze dosáhnout především komunikací s modelkou po celou dobu focení. Nebojte se říct, co by měla modelka při pózovaní změnit, jestli má mít třeba zavřená ústa nebo naopak pootevřená, kam se má dívat. Ale pozor, ani toto by se nemělo přehnat. Někdy může modelku přílišné "komandování" rozhodit a je to tak na úkor atmosféry, které mezi modelkou a fotografem v průběhu focení vzniká. Přiznám se, že někdy vidím něco, co se mi tak úplně nelíbí, ale nic neřeknu, protože vidím, že se modelka dostává do správného rozpoložení, ze kterého ji nechci vyrušit. A ona nakonec často tu chybku napraví sama.

A hlavně, nezapomeňte chválit. Mám odzkoušené, že to pro vytvoření správné atmosféry opravdu pomáhá.

VYBRAT JEN TY NEJLEPŠÍ FOTKY - další známé pravidlo, že nejlepším přítelem fotografa je odpadkový koš, platí beze zbytku. Obvykle mám z dvouhodinového focení zhruba 600 fotek. Z těch vyberu tak 50 které se mi nejvíc líbí. Ty si pak ještě několikrát projedu a vyberu jen tak 3-5 fotek, které jsou opravdu TOP a teprve ty pak dále zpracovávám hloubkovou retuší. Jakékoliv byť lehce nepovedené fotky nemilosrdně smazat.

DOBŘE ODVEDENÁ PRÁCE VE PHOTOSHOPU - dnes už není fotografické umění jen o samotném focení, ale velkou částí se na něm podílí zpracování fotek v počítači. Právě při úpravě fotek jim můžete vdechnout vlastní rukopis. Spoustu fotografů poznáte už podle toho, když vidíte jejich fotku. Hned je Vám jasné, od koho ta fotka je. Někdo má raději přirozeně vypadající fotky. Já mám rád, když fotka vypadá trochu jako obraz. Podle toho se je snažím i upravovat.

STÁLE SE UČIT - často se na fotografických serverech stává, že se autor fotky po kritice vymlouvá "že on to tak chtěl". I kdyby, většinou je kritika oprávněná a je dobré se nad ní minimálně zamyslet. Osobně se také snažím sledovat práce těch nejlepších fotografů a vždycky, když se mi nějaká fotka hodně líbí, tak si sám položím otázku: Co se mi na té fotce vlastně líbí? Jak toho fotograf dosáhl? Co musím udělat proto, abych měl podobnou fotku? Pokud si na tyto otázky dokážete odpovědět, máte z poloviny vyhráno.


 Followers:

© 2017-2020 Jiří Tulach