Svatební den pohledem fotografa

Datum: 12. 1. 2020

Svatební den fotografa

Napadlo mě, že by bylo dobré popsat, jak vlastně já jako fotograf vnímám a prožívám svatební den. Možná to pomůže i nastávajícím novomanželům, když si budou moci lépe představit, co vlastně "od toho fotografa" mají čekat.

Moje příprava na svatbu nezačíná ve svatební den ráno, ani den před ním. Začíná obvykle už několik týdnů před svatbou. To se sejdu se snoubenci na místě, kde bude svatba probíhat. Tam si nejenže o svatebním dni popovídáme, ale zároveň si projdeme zajímavá místa poblíž, abychom už alespoň zhruba věděli, kde budeme fotit aranžované fotografie. Někdy se stane, že snoubenci nemají moc času a tak si vhodná místa vytipuji sám. Vždy se také domluvíme, kde budeme fotit společnou fotku, protože na tu je potřeba jednak prostor a jednak schodiště a nebo nějaké vyvýšené místo, ze kterého je možné svatebčany spolu nafotit tak, aby byli na fotce pokud možno všichni.

Den před svatbou pak "naleštím" fotovýbavu. To obnáší zejména nabití všech baterií, vyskládání objektivů a fotoaparátů do dvou batohů a pročištění všech paměťových karet tak, aby vše bylo na 100% připravené.

Atmosféra dne

V den svatby jsem v plné pohotovosti už od samého rána. Hned jak přijedu na místo focení, zdokumentuji co nejvíce drobností, které ten den odlišují od ostatních všedních dnů. Nafotím i okolí nebo třeba počasí. Zkrátka vše, co může i po letech připomenout atmosféru toho svatebního dne.

pripravy

pripravy

pripravy

Z rána se fotí hlavně přípravy nevěsty a když je ta možnost, tak i přípravy ženicha. Co je důležité, snažím se působit pohodově a uvolněně. Přeci jen, jsem tam s nevěstou a ženichem víc než jejich vlastní rodiče, tak ať jim ten den zpříjemním co nejvíce. Ono je to nakonec znát i na fotkách. Pokud je pohodová atmosféra, jsou i fotky uvolněné a přirozené.

prstýnky

lodičky

Jakmile mám ve foťáku nějaký základ, jdu fotit prstýnky, šaty a lodičky. Jeden objektiv ve výbavě jsem si koupil speciálně kvůli prstýnkům. Dělá skvělé makrofotky a tak se s ním dá docela pěkně vyhrát. Jakmile mám tyhle fotky hotové, už jej nebudu potřebovat a tak jej přendávám do druhého, záložního batohu a místo něj dávám do hlavního batohu blesk, který se bude hodit večer. Spolu s ním se mi do hlavního batohu vejde kromě zrcadlovky ještě

Když je nevěsta připravená, je čas na rodičovské požehnání. To se většinou odbývá uvnitř domu v malé místnosti, kde se všichni zúčastnění sotva vejdou. Tu přichází na řadu skvělá "širočina" 14-24mm. Kromě toho, že pojme opravdu krásně celou místnost, výborně se s ní fotí také svatební šaty nevěsty. Dokáže je totiž opticky prodloužit.

široké sklo

Následně se celá svatba přesouvá do kostela nebo na úřad - či kamkoliv jinam, kde Vás v jedno spojí. :-) Osobně mám raději svatby v kostele než na úřadě. A to hned ze dvou důvodů. Jednak mi to v kostele připadá tak nějak víc závaznější, i když samozřejmě ani církevní sňatek není zárukou spokojeného manželství až do smrti, a jednak mám při mši mnohem víc času nafotit všechno důležité. Na úřadě si kolikrát v tom fofru nestihnu ani vyměnit objektiv. Kdežto v kostele, tam je čas na hromadu zajímavých momentek a nejeden svatebčan se za tu dobu dokáže dojmout k slzám... Ale aby to nevyznělo tak jednostranně, fotil jsem i svatby které oddával starosta a dojetí tam bylo i za těch několik minut až až.

první polibek

kostel

Jakmile je po obřadu přicházejí na řadu gratulace, nebo spíš gratulanti. Těch je někdy hodně dlouhá řada. Snažím se zachytit emoce, kterých v tuto chvíli bývá opravdu dost. Jsou to často pro fotografa hotové žně. To je to, pro co mě baví fotit svatby. A nejen při gratulacích. Celá svatba je emocemi doslova nabitá. A když to zachytíte, máte radost nejdřív Vy a pak i novomanželé...

Emoce

Emoce

Emoce

Trochu jsem se zasnil, ale dál. Čas běží, a já se přesouvám co nejrychleji na místo hostiny protože je potřeba nafotit svatební tabuli a veškerou výzdobu ještě před tím, než na místo dorazí svatebčané. Většinou jsou za mnou hned v závěsu, takže jedním okem fotím a druhým koukám z okna, jestli se tam třeba už náhodou nerozbíjí talíř.

hostina

hostina

Obvyklý sled událostí je:

Přípitek vodou / slivovicí, zametání střepů z rozbitého talíře, přenášení přes práh, pronesení přípitku (někdy také docela dojemná chvíle), snaha najíst se polévky děravou lžící, oběd, kafe dort. Při obědu fotím spíš míň, přijde mi hloupé nakukovat s objektivem lidem do talířů. Navíc i fotograf musí někdy jíst. Ale u krájení dortu už jsem zase v plné pohotovosti.

krájení dortu

ochutnávka

Pak už většinou nastává ta chvíle, kdy vyrážíme na první aranžované focení. Ano, první. Fotím totiž aranžované fotky dvakrát. Jednou někdy odpoledne, když se najde nějaké volné okno v programu, abychom měli nějaký základ a podruhé pak večer, když se slunce sklání nad obzor. Tomuto času se říká zlatá hodinka a právě ve zlaté hodince vznikají ty nejkouzelnější fotografie. Při předsvatební schůzce se často setkávám s obavami, že bude aranžované focení dlouho trvat a lidé na svatbě se tak budou bez ženicha a nevěsty nudit. Vždy snoubencům vysvětlím, že je zdržím při focení jen minimálně. Na každé z těch dvou focení mi stačí něco kolem 30-ti minut plus cesta. Takže pokud je to kousek od místa hostiny, je to opravdu jen nejnutnějších 30 minut. Jak už jsem psal v úvodu, rád si vybírám vhodné lokality předem, takže je pak mnohem snazší pořídit krásné fotky v relativně krátkém čase. Při aranžovaném focení mi jde hlavně o uvolněné a přirozené fotky. Není proto třeba lámat novomanžele do nějakých krkolomných póz. Hezké je, když se prostě jen "mají rádi". Hodně oblíbený trend v posledních letech je také zachycení páru při procházce. Působí to velice uvolněně.

Aranžované

Aranžované

Aranžované

Aranžované

Aranžované

Jakmile se vrátíme z aranžovaného focení, mám už nejdůležitější snímky dne za sebou a nastává mi čas "lovce", lovce momentek. Pro fotografa je to čas, kdy už není v takovém stresu jako třeba při prvním polibku, ale má čas hledat ty nejzajímavější momenty. Na tuhle chvíli se těším asi nejvíc. A tak chodím mezi svatebními hosty a číhám, kde bych udělal snímek, který nejlépe vystihne atmosféru svatby. A často se to daří právě v odpoledních až večerních hodinách, kdy už je společnost uvolněná a v povznesené náladě. Fotit se dá jak při tanci, při svatebních hrách nebo při obligátním házení svatební kytice, tak dokonce i v bazénu. A když je čas, dám si nějaký ten tanec í já :-)

Koupání

kour

zábava

polibek

S koncem svatebního dne jsem unavený, ale šťastný. Mám první část své práce hotovou, fotky jsou bezpečně uloženy na dvou paměťových kartách a já jedu domů, kde mě v dalších dnech čeká druhá, neméně náročná část práce a to výběr a úprava fotografií. Ale o tom zase příště.

prskavky


 Followers:

© 2017-2020 Jiří Tulach